Mimo rodičů to ví dnes jen málokdo, avšak pokud chceme naše dítě přihlásit do školy, je nutné, aby předtím absolvovalo alespoň jeden školní rok docházky do školky, a to bez ohledu na to, zda je jeden či oba rodiče doma. Zákon stanovuje, že rok před nástupem si musí projít školkou, ve které musí strávit minimálně dopoledne. To se mnohým může zdát zbytečné, zvláště když dítě dobře prosperuje doma. Pokud máme například velkou rodinu, jak tomu bylo kdysi zvykem, a všichni bydlíme pohromadě, pak je prakticky vždy někdo po ruce, kdo na caparta dohlédne.
A rodina jej navíc zná velmi dobře, ví, co má dítě rádo a co nikoliv, a umí se tomu přizpůsobit. Zdálo by se tedy zbytečné jej dávat do školky. Ovšem toto je jen povrchové zdání. Ve skutečnosti má toto opatření jiný účel. Tím hlavním je naučit dítě socializaci, tedy jednat s ostatními, v podstatě cizími, lidmi své věkové skupiny. To je důležité, neboť ve škole již na sociální interakce nikdo dohlížet nebude, a dítě bude mít navíc mnoho jiných povinností, než aby se ještě učilo, jak jednat s jinými dětmi a vycházet s nimi. Dále se také učí poslouchat paní učitelku a také určitému řádu.
Jistě, většinou si ve školce děti volně hrají, avšak i tak je vždy určitý čas na oběd nebo na odpočinek, který se musí dodržovat. Děti si tak zvyknou na to, že určité činnosti se dělají v určitou dobu, což jim ve škole rozhodně pomůže. V neposlední řadě jde pak o to naučit je nezávislosti na rodičích. Není výjimkou, že i pětileté děti, když přijdou poprvé do školky, pláčou a chtějí maminku či tatínka. Musí se nejprve naučit, že vydržet bez nich pár hodin není nic hrozného, zvláště když je mohou strávit hraním s ostatními dětmi. Kdyby se to učily ve škole, bylo by to pro všechny mnohem horší. Proto bychom školku jako přípravu na školu rozhodně neměli podceňovat.
