Když jsem byla malá, nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, co budu dělat a čím se budu živit. V dětství člověk všechno vnímá úplně jinak, než když dospěje. Rozhodně si myslím, že když je člověk malý, tak prostě nic neřeší. Takhle jsem to měla já, prostě jsem nic neřešila, bylo mi všechno jedno a všechno za nás řešili rodiče. Jakmile jsem ale vyrostla a jsem dospělá, tak jsem zjistila, že už mám velkou zodpovědnost za to všechno a že už nejsem to dítě. Najednou jsem byla dospělá a zjistila jsem, že už musím zodpovídat sama za sebe a že se musím snažit i já něčeho dosáhnout a docílit, jako třeba moji rodiče.
Rozhodla jsem se ihned po ukončení střední školy, že si udělám řidičský průkaz, a věděla jsem, co chci prostě dělat. Věděla jsem, že chci řídit, a šla jsem za svým cílem, protože jsem věděla, že auto budu potřebovat, a bez něho bych prostě byla naprosto bezradná. Mnoho lidí to takhle prostě i vnímá, protože pokud se nedostanete do zaměstnání a nejede vám ani žádný autobus, tak je to zbytečně stresující a náročné, protože jsem věděla, že díky autu tuhle náročnost mít prostě nebudu. Vím, že není snadné v životě udělat řidičské oprávnění, vím, že není snadné jít v životě takovou cestou, která nás povede k jednoduchému cíli.
Všechno stojí svoje úsilí a vytrvalost, a to jsem přesně já měla. Věděla jsem ale přesně, co chci, a to jsem si splnila. Udělala jsem si řidičské oprávnění, koupila jsem si auto a zjistila jsem, že ten život je najednou víc svobodný a že konečně jsem víc volná a najednou nemusím nic měnit a nemusím na nic čekat, což mě hrozně potěšilo a hrozně i vlastně změnilo moji povahu. Věřím, že život může cokoliv změnit, ale myslím si, že když si koupíte auto a uděláte si řidičák, tak vás prostě všechno změní, a najednou už budete úplně někým jiným a už nebudete tím, kým jste byli, ale najednou se vám změní svět vzhůru nohama a vy budete vědět, co přesně chcete, a zase půjdete za svým cílem, jako když jste udělali ten řidičský průkaz.